Farnost
Laškov

Nanebevzetí Panny Marie

Laškov - historie
|
Pěnčín - historie kaple
|Krakovec - historie kaple
Menu:
Počítadlo

Obraz Panny Marie Pomocné v kapli v Pěnčíně

OBRAZ PANNY MARIE POMOCNÉ V KAPLI V PĚNČÍNĚ

 

Několik poznámek k historii obrazu Lucase Cranacha, „Madona s dítětem“, který byl předlohou pro obraz Panny Marie Pomocné v Pěnčíně.

 

         Známe jen přibližnou dobu, kdy velký renesanční malíř Lucas Cranach starší (*1492 †1553) namaloval pro kostel Svatého kříže v Drážďanech obraz Madony s dítětem. Bylo to někdy mezi léty 1514−1537. Pannu Marii ztvárnil prostě a působivě jako milující matku bez obvyklé svatozáře a oblaků. V kostele Svatého kříže zůstal obraz jen krátkou dobu. Začala se šířit reformace a radikální Lutherovi stoupenci odstraňovali z kostelů umělecké artefakty, především obrazy svatých. Cranachova Madona s dítětem byla naštěstí před zničením uchráněna a přenesena do drážďanské obrazárny saského kurfiřta, kde zůstala až do roku 1611. Tehdy přijel do Drážďan s diplomatickým posláním arcivévoda Leopold, pasovský a štrasburský biskup. Při návštěvě kurfiřtské obrazárny byl Cranachovou Madonou naprosto okouzlen. Kurfiřt Johann Georg projevil velkorysost a obraz mu věnoval. S tímto vzácným darem se Leopold vrátil do Pasova.

         Arcivévoda Leopold (1586−1632) byl druhorozeným synem arcivévody Karla Štýrského. Podle tehdejších zvyklostí habsburského rodu byl prvorozený syn určen k převzetí vlády (v tomto případě to byl pozdější císař Ferdinand II.), druhorozený Leopold byl určen k službě duchovní. Již ve dvanácti letech se stal titulárním biskupem pasovským a štrasburským. Vzhledem k tomu, že neměl kněžské, ani biskupské svěcení, církevní obřady za něj vykonával pasovský dómský administrátor Marquard von Schwendi, vzdělaný kanovník, který se později významným způsobem zasloužil o rozšíření úcty k dovezenému obrazu Panny Marie. Dal zhotovit dvě kopie, jednu měl ve své pracovně (ta zůstala v dědictví rodu Schwendi), pro druhou nechal postavit na návrší u Pasova nejprve dřevěnou kapli, později celý poutní komplex, kam záhy putovalo mnoho procesí. Když se arcivévoda Leopold v roce 1619 stal místodržícím v Tyrolsku, originál Cranachova obrazu si odvezl s sebou do Innsbrucku, kde se dosud nachází v katedrále sv. Jakuba. Roku 1623 se arcivévoda vzdal všech církevních hodností a obročí, se svolením papeže se oženil s Claudií Medicejskou a v roce 1625 nastoupil vládu jako zemský kníže v Tyrolsku.

         Pasovská kopie milostného obrazu Panny Marie svým věhlasem daleko předčila innsbrucký originál. Zasloužili se o to především jezuité a františkáni z Pasova a také mnohá modlitební a poutní bratrstva Panny Marie. Jejich působením vešla Cranachova Madona s dítětem ve všeobecnou známost jako Panna Maria Pasovská.

         Poutě k Panně Marii Pasovské se konaly už za třicetileté války, ale nejvýznamnějším obdobím prosebných poutí se stal rok 1683. V té době byla Vídeň obsazena tureckými vojsky a císař Svaté říše římské Leopold I. (1657–1705) byl nucen opustit své vídeňské sídlo. Uchýlil se do Pasova, kde se svou ženou císařovnou Eleonorou téměř denně putovali k Panně Marii a prosili o pomoc za osvobození od Turků. Rozhodující bitva o Vídeň se odehrála v neděli 12. září 1683. Papežský legát Marco d‘Aviano, pověřený organizováním křesťanského vojska proti Turkům, vyhlásil bojové heslo: „Maria Hilf!“ („Maria, pomoz!“), se kterým křesťanská vojska Vídeň osvobodila. Heslo, spojené
s prosbou k Panně Marii Pasovské, dalo obrazu druhý specifický název „Panna Maria Pomocná“. Bezprostředně po tomto vítězství, kterého bylo dosaženo v neděli 12. září mj. i vzýváním jména Panny Marie, ustanovil papež Inocenc XI. slavení svátku Jména Panny Marie (Festum Nominis beatae Mariae Virginis) pro celou církev na zářijovou neděli po svátku narození Panny Marie. Papež Pius X. přeložil tento svátek na den vítězství, tj. 12. září a k tomuto datu byl slaven až do doby reformy církevního kalendáře v roce 1969, kdy byl vyřazen. V roce 2001 došlo ale k jeho opětovnému zařazení do Všeobecného Římského kalendáře.

         Poděkování za záchranu i prosby k Panně Marii Pomocné byly podnětem
k zakládání řady kostelů, kaplí a poutních míst po celé Evropě, z nichž nejznámější je chrám Maria Hilf ve Vídni. Františkánský časopis Altöttinger Franziskusblatt z roku 1934 popisuje 144 chrámů a poutních míst zasvěcených Panně Marii Pomocné. V seznamu jsou zahrnuta jen větší a významnější místa. Menších kaplí a kapliček, které tam nejsou uvedeny, se odhaduje jen v alpských zemích na pět set. Řada z nich je i v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Z nedalekých kostelů zasvěcených Panně Marii Pomocné můžeme jmenovat např. Zlaté Hory, Uhlířský vrch u Bruntálu, farní kostel v Olomouci−Nové Ulici aj. S uctívanými a umělecky hodnotnými kopiemi obrazu Panny Marie Pomocné se setkáváme i v chrámech s jiným zasvěcením (např. ve Fulneku, v Olomouci u sv. Mořice a u Panny Marie Sněžné, v Prostějově v kostele sv. Petra a Pavla a v mnoha dalších sakrálních objektech). Není výjimkou ani zobrazení na průčelích soukromých domů, např. v Olomouci na Blažejském náměstí, v Sokolské ulici, též na mnoha drobných devocionálních předmětech jako jsou sošky, kropenky, medaile, grafiky, svaté obrázky a jiné doklady mariánské úcty našich předků.

Jaroslav Dopita

 

Literatura:

Atöttinger Franziskusblatt, Oktober 1935, Nr. 10, s. 217-248; Dezember 1935, Nr. 12, s. 273-303.

Bakončík, Vladislav: Poznámka k inspiračním zdrojům obrazu Panna Maria Pomocná Zlatohorská. Vlastivědné listy, roč. 33, č. 2, s. 7-12

Schenková, Marie: Motiv Panny Marie Pomocné ve slezském malířství 18. století.

In: Časopis Slezského zemského muzea – B XL, 1991, 247–251

Světci k nám hovoří  http://catholica.cz/?id=4481

Kalendář akcí:

Myšlenka dne:
Pro dnešní den nebyla nalezena.

Modlitba měsíce

Modlitba k Andělovi pokoje

Anděle pokoji,
zachraň mne v potřebě,
nauč jak sohlasit
se světem
a s sebou…
se slabostí,
s malostí,
s údolími stínu,
se spravedlivým hněvem,
s námahou odpuštění…
Prosím, chyť za rukáv,
hrnu se, abych splatil
stejnou minci,
přidal s nádavkem
ještě par třísek,
zlostí na roznícení,
ďáblu na oharek.
Snadněji mluvit: „Dobrem
je třeba překonávat zlo“,“
než hořčičné zrnko
ze všedního chleba
vylouskat, i když bolí,
nebo´t všechno „živě“…
Buď na moje rány
kojící olivou.

Čtení na dnešní den:
Pro dnešní den nebylo nalezeno.
Přihlášení:
 
 
Přihlásit
Copyright © 2009, Farnost Laškov | Created by Soft System